Uroteliální nádory

Klasifikace - grading

Uvádíme základní klasifikační schémata uroteliálních lézí s krátkým komentářem týkajícím se aplikace klasifikace na rutinní bioptickou praxi.

Klasifikace dle Ashe

(Ash, J., E.: Epithelial tumors of the bladder. J Urol, 1940, 44: 135-145)

Tento systém postrádá kategorii uroteliálního papilomu (netýká se to invertovaného papilomu) a na všechny papilární léze pohlíží jako na karcinomy. V praxi to znamená, že pokud diagnostikuje patolog "dobře diferencovaný, papilární uroteliální karcinom, grade dle Ashe 1", jde o nejbenignější část spektra uroteliálních papilárních lézí. V současné době je takový pacient pouze dispenzarizován. Z praktického pohledu je menším zlem dispenzarizovat pacienta s benigní uroteliální lézí, než neevidovat pacienta s často recidivujícím dobře diferencovaným uroteliálním karcinomem. Toto platí zejména když si uvědomíme, že "papilom" je poměrně velmi vzácná léze.

Klasifikace dle Mostofiho

(Mostofi, F., K.: Standardization of nomenclature and criteria for diagnosis of epithelial tumors of urinary bladder. Acta Unio Int Contra Cancer 1960, 16: 310-314)

Klasifikační schéma je prakticky stejné, pouze rozpoznává kategorii papilomu. Komentář je v podstatě totožný, jako v sekci Ash.

Klasifikace dle Bergvista

(Berqvist, A., Ljungqvist, A., Moberger, G.: Classification of bladder tumors basedon the cellular pattern. Acta Chir Scand 1965, 130: 371-378)

Autor reflektuje na ne zcela jednoznačně reprodukovatelnou morfologii uroteliálních lézí a nahrazuje pojem karcinom pojmem "tumor z přechodných buněk". Jednotlivé kategorie se dělí dále podle gradu.

Porovnání 3 různých systémů gradingů uroteliálních karcinomů z přechodného epitelu

Ash	Mostofi	Bergkvist
Karcinom z přechodných buněk grade I.	Papilom	Tumor z přechodných buněk grade 0.
		Tumor z přechodných buněk grade I.
Karcinom z přechodných buněk grade II.	Karcinom z přechodných buněk grade I.	Tumor z přechodných buněk grade II.
Karcinom z přechodných buněk grade III.	Karcinom z přechodných buněk grade II.	Tumor z přechodných buněk grade III.
Karcinom z přechodných buněk grade IV.	Karcinom z přechodných buněk grade III.	Tumor z přechodných buněk grade IV.

Klasifikace dle WHO 1973

( Mostofi, F., K., Sobin, H., L., Torlini, H.: Histologic typing of urinary bladder tumors. 1973, Geneva, WHO)

Epiteliální tumory

A, Papilom z přechodních buně

B, Invertovaný papilom z přechodních buněk

C, Dlaždicobuněčný papilom

D, Karcinom z přechodních buněk

E, Varianty karcinomu z přechodních buněk:

1, s dlaždicobuněčnou metaplázií

2, s glandulární metaplázií

3, s dlaždicobuněčnou a glandulární metaplázií

F, Dlaždicobuněčný karcinom

G, Adenokarcinom

H, Nediferencovaný karcinom

Podle našeho názoru jde s jistými rezervami o velmi dobře použitelnou klasifikaci, která vcelku odpovídá praktickým problémům rutinní biopsie.

WHO/ISUP Consensus classification 1998

(Epstein, J., I., Amin, M., B., Reuter, V., R., Mostofi, F., K.: The World Health Organisation/International Society of Urological Pathology consensus classification of urothelial (transitional cell) neoplasms of the urinary bladder. Am J Surg Pathol 1998, 22: 1435-1448)

Normální nález

Normalni nález (mohou sem být zařazeny případy dříve diagnostikované jako lehká dysplázie)

Hyperplázie

Plochá hyperplázie

Papilární hyperplázie

Ploché léze s atypiemi

Reaktivní (inflamatorní) hyperplázie

Atypie neznámé důležitosti (atypia of unkown significance)

Dysplazie (low-grade intrauroteliální neoplázie)

Carcinoma in situ (high-grade intrauroteliální neoplázie)-obsahuje i kategorii těžká dysplázie

Papilární neoplázie

Papilom

Invertovaný papilom

Papilární neoplázie nízkého maligního potenciálu

Papilární karcinom, low-grade

Papilární karcinom, high-grade

Invazivní neoplázie

Invaze přes lamina propria

Invaze přes muscularis propria (m. detrusor)

Podle našeho názoru, zatím nejnovější klasifikace odráží velmi přesně spektrum uroteliálních lézí a zachycuje i jemné nuance morfologických rozdílů. Velkým problémem této precizní klasifikace je horší reprodukovatelnost výsledků a velká míra subjektivity při hodnocení. Dalším zásadním problémem při aplikaci této klasifikace je v povaze většiny odebraného materiálu. Jak jsme se jiz zmiňovali, odběry jsou často zhmožděné, navíc často termicky poškozené, takže poměrně jemné detaily lze na materiál špatně aplikovat. Z těchto důvodů má WHO/ISUP consensus classification řadu kritiků a odpůrců.