Epiteliální nádory - méně časté typy

Dlaždicobuněčný karcinom (DK)

DK tvoří zhruba do 5% všech nádorů močového měchýře. Ojedinělé publikace hovoří až o 15%, což může být ovlivněno geografickou polohou. Většinou se udává, že DK se vyskytuje častěji u žen, ale některé publikace naopak hovoří o poměru více než 4:1 (muži:ženy).

Věkové rozmezí pacientů se pohybuje mezi 60-70 lety. Klinicky se nejčastěji projevuje, podobně jako jiné nádory močového měchýře, hematúrií. Cystoskopicky jde nejčastěji o povlaky bělavé hmoty, méně často jde o nodulární útvary. Výskyt je spojen v subtropických a tropických oblastech s infekci Schistostoma haematobium (bilharzioza). Mimo endemické oblasti bývá výskyt dáván do souvislosti s chronickým drážděním zánětem, eventuálně zánětem spojeným s urolithiázou.

Histologicky jde o tumory tvořené dlaždicovým epitelem, velmi často hluboko penetrujícím do svaloviny močového měchýře. Pro diagnózu DK močového měchýře je důležitý průkaz intercelulárních můstků a rohovění. Dále je nutné, aby nádorová hmota byla tvořena prakticky pouze komponentou DK bez nebo s minimální přítomností uroteliální složky. DK metastazuje často mimo lymfatické uzliny-do kostí, plic a podobně.

Verukózní DK. Jeho výskyt se opět soustřeďuje do oblastí typických pro bilharziozu. Mimo enedmické oblasti bývá dáván do souvislosti s HPV infekcí.

Verukózní DK je charakteristický převážně exofytickým a expanzivním způsobem růstu, je tvořen dobře diferencovaným epitelem bez výraznějších anaplázií.

a) b) Dobře diferencovaný dlaždicobuněčný karcinom močového měchýře

Adenokarcinom močového měchýře (AK)

AK tvoří zhruba kolem 2% nádorů močového měchýře. Vznik AK na podkladě intestinální metaplázie bývá často udáván, je však poměrně diskutabilní. Adenokarcinomy močového méchýře bývají nacházeny poměrně často v extrofiích močového měcháře či v urachálních zbytcích. V zbytcích urachu dokonce tvoří AK převážnou většinu nádorů, obecně jsou však tumory vznikající v urachálních útvarech velmi vzácné.

Klinicky se AK projevují obdobně, jako jiné uroteliální nádory. Častěji se vyskytují u mužů. Průměrný věk pacientů je kolem 60 let, pro nádory vznikající ve zbytcích urachu je to kolem 50 let. Cystoskopicky jde většinou o nodulární útvary, které se makroskopicky nijak neliší od uroteliálních lézí.

Histologicky jde o typické adenokarcinomy. Často zabírají malou část plochy sliznice a hluboce a rozsáhle infiltrují submukózní partie. Celkový histologický vzhled se příliš neliší od adenokarcinomů vznikajících v gastrointestinálním traktu, včetně diferenciace do prstenčitých buněk.

Morfologickým podtypem adenokarcinomu močového měchýře je vilózní tumor (vilózní adenom). Jde o velmi vzácnou lézi, která svým růstem odpovídá vilóznímu adenomu vyskytujícímu se v Git. Nachází se u pacientů všech věkových kategorií, často bývají spojeny s výskytem urachálních struktur. Vzhledem k malému počtu případů je obtížné stanovit přesněji prognózu, avšak většina autorů se přiklání k názoru, že jde o velmi dobře diferencované karcinomy a je tedy nutná dispenzarizace nemocných stímto tumorem.

a) b) Adenokarcinom s výraznou produkcí hlenu a méně obvyklou stavbou

Dobře diferencovaný primární adenokarcinom močového měchýře. V pravé části snímku jsou patrné kauterizační artefakty. Detailní záběr na adenokarcinom. (Tumor byl PSA a PAPH negativní)

Malobuněčný karcinom

Malobuněčná komponenta bývá nacházena jako součást uroteliálních tumorů s heterogenní komponentou. Tumory tvořené pouze malobuněčným karcinomem jsou velmi vzácné.

Klinické příznaky jsou stejné, jako u uroteliálních tumorů.

Histologicky jsou tyto tumory prakticky identické s obdobnými lézemi respiračního traktu. Rovněž, podobně jako u respiračních tumorů, lze prokázat řadu antigenů, jako NSE, ACTH, synaptophysin, chromogranin či serotonin.

Lymfoepiteliomu podobný karcinom

Jde o velmi vzácnou lézi popsanou v kazuistikách.U několika publikovaných případů byla prokázána souvislost s Epsteinové Barrovým virem. Častěji byl popisován u mužů (věkové rozmezí 52-81 let). Klinicky se projevoval nejčastěji hematúrií. Nádor je prakticky identický s lymfoepiteliomem nazofaryngu (Schmincke-Regaud). Častěji bývá tento tumor nacházen ve spojitosti s uroteliálním karcinomem. Je možné nalézt dlaždicobuněčnou či glandulární komponentu. Diferenciálně diagnosticky je nutné vyloučit lymfom a špatně diferencovaný uroteliální karcinom, což bývá někdy velmi obtížné. Lymfoepiteliomu podobný karcinom je dobře vnímavý k chemoterapii.

Karcinoid

Podobně jako v ledvině jde o raritní tumor, který se v močovém měchýři vyskytuje výjimečně.